Co je pro mě MINIMALISMUS?

1:31 AM

Upřímně, když se ohlédnu do minulosti, dřív jsem nebyla vyloženě uklízecí typ. Když se něco uklízelo, hodila jsem to do skříně a tu zavřela. No, byla jsem malá. V pubertě jsem věci házela na židli a když jsem si na ni chtěla sednout, tak jsem je přesunula zase na postel. Klasické pubertální stádium. Nic pěkného.

Moje uklízecí stádium, dá-li se to tak nazvat, začalo tím, že jsem si v pokoji strhala všechny zelené tapety zpět na bílou stěnu. Miluji bílou. Bílé svetry, stěny, nábytek, i můj bílý notebook. Už ani nevím co tomu řekli rodiče. Táta myslím něco jako "No, náhodou dobrý.". A nemyslel to ironicky. Bylo to fajn. Ta zelená byla moc zelená. A přeplácaná plakáty.

Může to být tak půl roku, co jsem začala číst články o minimalismu. Od té doby jsem dost výrazně zredukovala šatník, něco prodala, něco rozdala. Nakoupila kvalitní kousky. Vyházela věci, co nepotřebuji. Prošla laky na nehty a zjistila, že velká část je vyschlá. Dále to byly řetízky, prstýnky, náramky a nechala jsem si jen ty, ke kterým mám nějaké pouto.. většinou to byly takové, které nedostanete každý pátek, takže kvalitní kousky. Stejně tak náušnice, velká část z nich skončila u mamky. Nechala jsem si jen zlaté, protože z bižuterie mě bolí uši. Koupila jsem si nová krásná povlečení na postel, další bílé prostěradlo, prošla šuplíky a vyhodila zbytečnosti. Nic z toho mi nechybí. Kabelky jsem také zredukovala a to vážně, vážně miluju kabelky. Koupila jsem si pár kvalitních a značkových, co vydrží. Jsou skvělé. A hodí se ke všemu.

Další důležitá věc - nebudu minimalista, co si zakládá na tom mít naprosté minimum věcí (i když tak zní asi představa všech). Takhle to já neberu. Takové ty extrémy, to prosím zase ne. Jen nechci mít zbytečnosti. Nechci mít přes sto padesát trik, kde stejně střídám deset a o ostatních skoro nevím. Klidně jich budu mít celkem dvacet, když budou kvalitní a budu k nim mít nějaký vztah. Došlo mi, že mít doma oblečení, které mi nesedí, nenosím, nebo se v nich necítím, není to pravé. Je to dokonce zbytečné. A tak jich vždy pár prodám a koupím si tu jednu další věc, která mi přiroste k srdíčku a něčím mě okouzlí. Musím si být ale jistá, že je to ona a ne zbytečnost, která skončí někde hluboko a zapomenuta.

Mám takových pár pravidel. Když mě něco tlačí, je mi nepříjemné, nebo se v tom necítím dobře, tak hned po příchodu domů zvažuji prodej. A když je to třeba obyčejná podprsenka, tak se s ní prostě rozloučím, protože proč mít podprsenku, z které vás například bolí záda? To je zbytečné. Proč ji skladovat? Na chatu? Nebo kam? Tohle už nedělám a prostě ji vyhodím. Zároveň se snažím víc šetřit a neutrácet za zbytečnosti.

A teď bych se dostala k tomu, k čemu tím vším směřuji. Určitě máte svůj oblíbený svetr, že? Já chci mít oblíbené všechny. A všechny věci doma. To je asi má pointa. Nebude problém se rozhodnout co na sebe, protože budete zbožňovat všechno a ve všem se cítit skvěle. Chci mít ráda všechny laky na nehty, všechny barvy a vědět, že když po nějaké sáhnu, nebude vyschlý. Chci vědět kde co mám, kolik toho mám a co vůbec mám...

Zase si ale nepředstavujte, že mám všechno bílé a černé. Ano, ty barvy mám ráda a na ty výrazné tolik nejsem. Ale zároveň miluju květiny a hlavně povlečení s nimi <3. V šatníku mám neobyčejné kousky, i když se celkový počet dost snížil, počet neobyčejných a milovaných mi vzrostl. Vše mi také připadá krásně zorganizované a klidné.

Šuplík jsem sice také dost zredukovala, ale zbožňuji papírenské věci, to zase jo. Je to taková úchylka. A k tomu miluju slova (což je dost divná věta, ano), ale beru to jako něco, co má hroznou sílu, může to dost lidí položit, ale také zvednout. Fascinuje mě to. O tom ale jindy. Teď zpět k těm sešítkům a papírenským věcem. Mám jich dost, ano - do jednoho si píšu pocity z tréninků, závodů a všeho kolem sportu. Snažím se tím motivovat sama sebe, vidět pokroky, snahu a stejně tak doufám, že to jednou třeba předám dál. Věřím, že to dám jednou osobě, která si to přečte a řekne  "Jo, taková chci být taky.". Strašně bych jednou chtěla dát někomu kus sebe. Chápete jak to myslím. Motivovat... Do dalšího píšu básně, co mě zaujmou, do jiného i nějaké verše z mé hlavy. Dál třeba i samotné věty, které mě zaujaly v nějaké knize.. A tady už jsem trošku odbočila od původního minimalismu a přecházím úplně jinam. Ani nevím, zda to, o čem jsem mluvila nazvat minimalismus. Možná spíš něco jako - chci mít kolem sebe jen to, co miluju a nezatěžovat se ničím jiným.

A možná je v tomhle článku moc slov miluju, zbožňuju a slova podobného významu. Ale o to jde. Milujte a zbožňujte všechno kolem sebe a budete šťastní. Protože já miluju i to moje "obyčejný" bílý prostěradlo. Fakt. Je mnohem lepší než to oranžový. A krásně se v něm spí.

A neskladujte věci, co nemilujete.

Teď už dobrou noc.


You Might Also Like

2 coments

  1. Ja taky musim zredukovat a vyhazet vsechny ty veci co skladuji a uz nikdy nepouziji =x

    Dream more

    ReplyDelete
  2. Jasne ze si te pamatuji ! A pisu si vic fb stranku ale rekla jsem si ze zkusim zas psat blog =) ♥

    ReplyDelete